Do oddílové kroniky sepsala Katka Lesová
0. Den (pátek 7.8.2009)
Příjezd, pečení nekvašeného chleba a první vyslání zvědů.
Fotky z tohoto dne najdete ve fotogalerii.
Uplynul další rok a je tu znova další tábor. Ve Velkých Karlovicích jsme skládali rodokmen, abychom zjistily, jak jsme rozděleni do týmu. Když jsme došli na základnu byli jsme při prvním nástupu seznámeni s pravidly a potom jsme se ubytovali v chatkách. Abychom zjistily, kde bydlíme, jsme potřebovali klíč. Někteří sice bloudili, než naše své dočesné apartmá, ale do večera jsme se všichni naštěstí ubytovali. Potom jsme hráli seznamovací hry typu: „chyť koště“ nebo jsme se mlátili pětkami :-).
Když už nás to přestalo bavit (ale petky byly super) jsme se pustili do výroby Židovského chleba. Poctivě jsme kuchtili, … Simeon měl tajnou přísadu – salám a kmen Gád přidal do těsta i ovocnou šťávu jako nechtěný bonus :-). Po zabalení do alobalu jsme naše výtvory dali na oheň. Nakonec jsme večeřeli jednohubky, protože jsme to museli z alobalu preparovat, abychom se k tomu vůbec dostali. Ale chuťově to nebylo vůbec špatné. Dokonce i Gádovcům chutnalo :-). Při večerním nástupu jsme si povídali, jak nám chutnalo, ale všichni jsme souhlasili, že budeme mít ještě hlad, a tak nám naše úžasné kuchařky připravili pořádnou večeři … Po večeří jsme se sešli ve velkém bílém stanu. Na barevných papírech byly napsané texty většinou nových písniček. Exiťáci na některé z nich ve předu tančili aby rozhýbali i ostatní. Pohybové písničky patřili mezi nejoblíbenější. Součásti večerního programu bylo i krátké povídání o Jozuovi. Dnes to byla scénka o tom, jak Mojžíš předává Jozuovi úkol. Bylo to báječné. Než jsme šli spát, vzali jsme si červený krepák, který jsme si měli uvázat na dveře chatky. Bylo nám dovoleno jít spát v botech a nemuseli jsme se převlíknout. Menší děti byly z toho nadšené, my starší a zkušenější z předchozích akcí jsme prokoukli, že se v noci bude něco dít. A taky že jo. Asi po jedenácté hodině nás po oddílech budili na noční hru, která spočívala v tom, že jsme po jednotlivcích nebo po dvojicích chodili po svíčkách a sbírali jsme lístečky. V terénu ale byli schováni strážci, kteří když na nás posvítili, jsme se nesměli pohnout, jinak bychom ztratili všechny lístečky. Tak to byla dnešní noční hra na zvědy. Po ní jsme šli už opravdu spát….
Pokračovat ve čtení „Kronika tábora Jozue 2009“
