Kronika tábora Letopisy Narnie 2008

1. Den (pátek 1.8.2008)

Ráno jsme měli sraz v 7:00 na východním nádraží. Než jsme dojeli do Velkých Karlovic, tak jsme několikrát přestupovali a někteří účastníci, kteří nebyli na nádraží v Opavě tak přistoupili.

Cesta vlakem byla klidná, i když na nádraží ve Vsetíně jsme utíkali, abychom stihly vlak. Vzájemně jsme si pomáhali se zavazadly dětí, které nastupovali v Ostravě. (My, kteří jsme byli v Opavě, tak nám věci vezli autem.) A tak jsme vlak stihly, ale nevlezli do jednoho vagónu, protože tam bylo hodně lidí. Ve vlaku bylo horko. Když jsme ve Velkých Krolovicích vystoupili, čekali jsme na auto, aby odvezli zbytek věcí. Tam jsme jsi rozdělili do čtyř družstev a pomalu jsme z nádraží šli na základnu. Šlapali jsme asi 7 km, ale v tom horku to byl docela kus, a tak asi za polovinou cesty byla přestávka u obchodu, kde jsme si kupovali nanuky a něco na pití.

Dorazili jsme na základnu. Základna je malá, ale pěkná. Když jsme si odpočinuli, rozdělili jsme si stany. Někteří z nás šli prozkoumat okolí a hráli jsme seznamovací hry. Na večeři jsme měli těstoviny se zelím. Udělali se služby a bylo volno. Družstva jsme si měli pojmenovat podle názvu bonbónu.

A tak vznikli tyto:

  1. Žu-žu
  2. Beskytky
  3. Kremrole
  4. Kyselé rybičky

Večer, když už byla tma, tak jsme se sešli v jídelně. Pívali jsme, povídali si a Kamil nám vyprávěl kousek příběhu Narnie. Potom byla noční hra, a po ní jsme šli spát.

2. Den (sobota 2.8.2008)

Budíček byl v 7:00 a jak jinak než píšťalka a hlasité volání: „BUDÍČEK!!!.“ Následovala „náročná“ rozcvička s Lukášem. (Ne každému se chtělo cvičit)… Rychle vyčistit zuby, sejít se po oddílech k ranní modlitbě a nástup na snídani.

Dopoledne jsme se učili šifry a batikovali jsme si šátky. Pořádně nám během toho vyhládlo a už jsme se těšili na oběd. Po odpoledním klidu jsme měli hrát nějakou hru, ale vzhledem k počasí se musela zrušit. Pobytek dne pršelo a tak jsme museli být v jídelně, ale i tak nám ten čas utekl rychle. Povídali jsme si, hráli hry a zpívali. Po ukončení večerního programu nás asi 10 zůstalo v jídelně, abychom se modlili. Ostání šli spát.

3. Den (neděle 3.8.2008)

Po snídani jsme se učili různým dovednostem. Například navigátor, uzlování, zdravověda atd. Začalo pršet a tak jsme do oběda zůstali v jídelně. V odpoledním klidu se někteří mládežníci sešli s Davem na odpoledním setkáni. Dnešní téma bylo – Představy o Bohu.

Po odpoledním klidu jsme hráli hru. Obešli jsme tři stanoviště, chodili po lese a většinou hodně do kopce. Za každý splněný úkol jsme dostali část šifry. Když jsme přišli do tábora, sedli jsme si do jídelny a až do večera jsme šifru luštili.

4. Den (pondělí 4.8.2008)

Nástup před snídani jsme tak trochu odbyli. Měli jsme pořádný hlad a tak po nástupu honem na snídani. Přes den jsme si každý oddíl nacvičovali scénku na večer k ohni. Večer jsme měli menší táborák a opékali jsme. Scénky byly na různá témata.

Žu-žu předváděli pantomimu o tom, jak nás Bůh stvořil, a jak nás má rád a jak je nám s ním dobře. Ale když přijdou zlé věci, kterým podletem tak je nám potom hrozně a jak jediné východisko je, vrátit se zpět k Ježíši. Standa panda obsadil roli Ježíše velice dobře a zahrál to na jedničku. A jak nás všechny překvapil Mirek, Jako modelka v plavkách.

Kyselé rybičky vymysleli scénku na téma, jak by to na táboře nemělo vypadat. Jako například čištění zubu žvýkačkou atd.

Beskydky zahráli scénku o marnotratném synovy na moderní způsob. Jeho otec byl majitelem všech sítí McDonaldů, on si vyjel užívat do Las Vegas, kde utratil všechny své peníze a v hospodě ho opili a okradl. Na konec se vrátí ke svému otci a vše končí Happy Endem.

Kremrole měli scénku o prasátkách, která neposlechla maminku, a sežral je vlk. Z této scénky vyplynulo to, že se vyplatí poslouchat. Moc jsme si dnešek užili a šli jsme spát.

5. Den (úterý 5.8.2008)

Dneska jsme byly na celodenních výletech. Šlo se na čtyři míst, kyselé rybičky na Soláň, ušli přibližně 30 km.

Beskydky šly na rozhlednu. Bylo krásné počasí a moc jsme si ten výlet užili. Cestou jsme se zastavili v restauraci. Koupili si nanuky, někteří „Experti“ hráli bobříka mlčení, viděli jsme spoustu krásných rostlin a taky hodně hub. Bylo nám líto, že jsme je nemohly sbírat. Hráli jsme různé hry, udělali jsme soutěž, kdo najde nejzajímavější rostlinu. Nakonec se z těch rostlin nedala vybrat nejzajímavější, protože všechny byly úžasné. Byl to moc krásný výlet. Další dva oddíly šly do Velkých Karlovic a prošli se asi 20 km v okolí tábora.

Večer jsme se všichni poděli o zážitky. Zvláště Štofa jsme hodili jako skvělého řečníka. Než jsme šli spát, tak jsme každý dostali banán politý čokoládou (Specialita hlavního vedoucího). Unavení, ale spokojení z tohoto dne jsme sladce usnuli.

6. Den (středa 6.8.2008)

Tento den byl plný her. Ráno byli kreativní činnosti. Např.: drátkování, Malování barvami na sklo, ubrousková technika na květináče, perličky atd. Kluci šli na hrotě s Lukášem hrát fotbal. Dopoledne jsme v lese hráli Hilldown. (Jak to nazvali kluci) – V lese byly rozházené kousky map Narnie, které jsme později lepily na papír, a vznikla nám s toho mapa, kterou jsme si museli zapamatovat a potom nakreslit místa, která nám zadali. Po odpoledním klidu jsme šli na to hřiště všichni. Vlastně to byla jiná táborová základna, na kterou pojedeme příští rok. Ale protože tam byly branky a velký prostor, tak to vypadalo spíš jako hřiště. Hráli jsme fotbal a jiné míčové hry. Jednou nám míč málem spadl do ohniště, kde byl zrovna oheň, ale naštěstí ho někdo chytil.

Někdo odpočíval v jídelně a jiní hráli ringo, nebo si házeli s balonem. Nakonec jsme se přetahovali. Když jsme se dost vyřádili, vrátili jsme se zpátky do tábora. Večer si poslechli další kousek z příběhu Narnie, zpívali jsme a jako každý večer se mládežníci modlili.

7. Den (čtvrtek 7.8.2008)

Dneska bylo pořádné horko. Na snídani jsme měli jogurt a sladké rohlíky. O odpoledním klidu jsme se sešli. U potoka a Dave nám povídal něco o snech.

Odpoledne jsme hráli Safari. Jediná změna oproti předchozích táborech v této hře byla veverka, která byla jenom jedna. Kdo ji našel ten za ní dostal 50 000$. Není divu, že se ji všichni snažili najít. V polovině hry, kdy byla pauze jsme se šli všichni napít. Když ha skončila, běželi jsme si pro svačinku. Pořádně nám během hry vyhládlo.

Večer jsme pomalu finišovali s příběhem Narnie, a zazpívali jsme si oblíbené písničky.

8. Den (pátek 8.8.2008)

Dneska byl budíček o hodinu dřív, protože jsme hráli bojovou o vlajky. Bylo to super. Ti menší měli mezitím olympiádu. Taky se jim to líbilo. Před svačinou jsme hráli hru o kořist: „Kdo dřív chytil, ten dřív jedl“. Odpoledne jsme šli hledat poklad. Cestou nás zaujala velká hromada mraveniště a mravenci, kteří byli všude kolem jednoho úseku lesní cestičky. Všichni jsme se snažili najít další zprávu náhodně podle typovaného azimutu, ale neúspěšně. U toho záludného sudoku jsme se nějak sekli. A jek jsme tam stáli a luštily. V tom se podezřele začalo stmívat a viděli jsme, že každou chvíli začne pršet. Začalo poprchávat, tak jsme si stoupli pod husté stromy a čekali jsme, až to přestane abychom mohli jít dál. Ale lilo jako z konve, tak po nějaké době rozhodování jsme běželi zpátky do tábora. Nebylo nám to však nic platné, pořádně jsme zmokli. Hlavně že jsme dostali instrukce, ať si vezmeme to co si myslíme že budeme potřebovat. Samozřejmě si skoro nikdo nevzal pláštěnku. A to byla velká chyba. Když Jsme se vrátili zpátky, tak stan Kláry a Verči jsme našli na letní cestě. Řeklo se, že stan musí být uklizený, jinak se vystěhuje. A co se řeklo, to platilo. – Doslovně. A tak někteří kluci pomáhali dát stan zpátky. Na cestu k pokladu se později vydali jenom odvážlivci. Večeře za tmy si šla některá družstva pro svou kořist. Náročný den, ale bájený.

9. Den (sobota 9.8.2008)

Skoro Celí den pršelo a tak jsme byli většinu dne v jídelně, hráli jsme nějaký hry a zpívali. Někteří z nás zůstali ve stanech a řezali dříví – neboli si zahráli na unavené řidiče. Byla docela zima. Když konečně přestalo pršet, tak jsme udělali závěrečné vyhodnocení, protože bychom to zítra nestihly. K večeru se šlo pro dříví na táborák. Nenašli jsme skoro žádné suché dřevo, takže se sbírala hlavně březová kůra.

Večer jsme se snažili udělat oheň, ale pořád nám to zhasínalo, protože dřevo bylo pořád mokré. Ale naší trpěliví kluci to nevzdávali. Snažili se to rozfoukat, až nakonec přinesli petrolej. („Jako správní Zálešáci“). Polili tím dřevo, ale stejně to moc nepomohlo. Ale přece jenom nám to potom za nějakou dobu hořelo, a tak jsme si mohli opéct aspoň ty párky.

U ohně nějak moc velký řár nebyl. Takže jsme se v té zimně moc neohřáli. Někteří si k ohni dali mokré boty, aby uschly. A jako u každého správného táboráku se samozřejmě zpívalo. Pak nám Dave udělal ještě nějaké závěrečné povídán, a odvážlivci se podíleli o zážitky a svědectví z toho tábora. Postupně potom chodili spát. Ti co vydrželi nejdýl vzhůru, tak šli spát nad ránem. Byli jsme tak zmrzlí a unavení, že jsme ani moc neponocovali.

10. Den (neděle 10.8.2008)

A máme tadý poslední den…

Ráno se vstávalo brzo, abychom stihly vlak. Noc byla velice chladná, a tak se spousta z nás klepala ráno zimou a někteří se ani nevyspali. Ale budíček byl tan nejpříjemnější ze všech. Kamil nás probudil písničkami a kytarou – i když někteří z nás tvrdili, že je to spíše uspávalo, každopádně lepší než píšťalka. A nastal čas, kterému se nelze vyhnout na žádném konci tábora.

Balení…

Když bylo všechno hotovo, rozloučili jsme se všemi, kteří s námi nešli na vlak, a šli jsme na autobus, který nás odvezl na nádraží. Ve vlaku skoro všichni usínali a někteří dospávali, co během tábora nestihly. Pomalu jsme rozcházeli při přestupu v Ostravě a potom v Opavě. Bylo to nádherných 10 dní, a prý se nikomu nechtělo domů…


Zatoulané střípky

  • Skoro každý byl kousek příběhu Narnie, který se většinou pojil s nějakým přirovnáním k životu.
  • Většinou když se večer mládežníci modlili, tak nás vedoucí museli posílat spát, protože bychom sami od sebe asi nešli.
  • Bylo několik neúspěšných pokusů o únos vlajky, které se nepovedly, protože se vlajka zasekla a nedala se sundat.
  • A taky velice náročná rozcvička s Jirkou Novákem, do které se pustili ti nejsilnější…